Vishing, také voice phishing (hlasový phishing), je typ kybernetického podvodu, který využívá telefonní hovory k vylákání citlivých informací od obětí.

Útočníci se při vishingu vydávají za důvěryhodné subjekty, jako jsou banky, finanční instituce, státní úřady, technická podpora velkých společností nebo dokonce za kolegy či nadřízené. Cílem je oklamat oběť, aby dobrovolně poskytla osobní, finanční nebo přihlašovací údaje.

Vishing se liší od klasického phishingu (e-mailového) tím, že probíhá po telefonu, což může oběti připadat důvěryhodnější a méně podezřelé. Útočníci často využívají techniky sociálního inženýrství, jako je vyvolání pocitu naléhavosti, strachu (např. hrozba zablokování účtu) nebo naopak nabídka výhod (např. investiční příležitost), aby oběť jednala bez rozmyslu a kritického zhodnocení situace.

Vishing představuje pro firmy značné riziko, které může mít vážné důsledky:

Únik citlivých firemních dat: Zaměstnanci mohou být podvedeni k poskytnutí přihlašovacích údajů k firemním systémům, přístupových kódů, obchodních tajemství nebo jiných důvěrných informací.

Finanční ztráty: Vishing může vést k podvodným bankovním převodům, krádeži finančních prostředků z firemních účtů nebo zneužití platebních karet.

Narušení provozu: Získání přístupu k firemním systémům může útočníkům umožnit narušit provoz, instalovat malware (včetně ransomwaru) nebo způsobit výpadky.

Poškození reputace: Úspěšný vishingový útok a následný únik dat nebo finanční ztráty mohou vážně poškodit důvěru zákazníků, partnerů a investorů.

Regulační a právní důsledky: Pokud dojde k úniku osobních údajů zaměstnanců nebo zákazníků v důsledku vishingu, firma může čelit vysokým pokutám podle GDPR a dalším regulačním předpisům.

Ztráta důvěry: Zaměstnanci, kteří se stanou obětí vishingu, mohou ztratit důvěru v interní bezpečnostní procesy a cítit se zranitelní.